Píšu s chybami,

hrubými i jemnými, nápadnými i těmi na první pohled téměř neviditelnými (teda jak pro koho). Vím, že nejsem sama, ale sebevědomí mně to nezvedá, spíš to pohybuje opačným směrem s mou náladou.

Tak to holt už s pravopisnými chybami je, jsou leckde. Okroužkovaných pedikúr, důvěrností "o mě"(síci asi) i různých vi jmenovaných slov září z různých směrů tolik, kolik je vidět hvězd na bezmračné (jasné (že) noční) obloze.

Přece jen jsou ale místa, kde se (aspoň mám takovou představu) vyskytují téměř výhradně lidé vzdělaní, znalí, zkušení, schopní, komunikativní, agilní, flexibilní, úspěšní, lidé se všeobecným přehledem, do kterého by i ta znalost užívaného českého jazyka patřit mohla, a tak by se to tam mohlo projevit, ne?

Tohle jsem viděla už víc než před půl rokem. Nejspíš to nikomu nevadí. Anebo se ti, kterým by to vadilo, na tuhle stránku vůbec nedostanou, například protože zadají informace o své výši správně a dostatečně a hned napoprvé. Anebo že by to byla zkouška? Takový rozřazovací testík s jednoduchým dotazem: "Vidíte chybu? Vidíte-li chybu, vidíte: a) jednu, b) dvě, c) tři?"

(aktuální, tj. dnešní stav)

(ústav jazyka našeho českého)