Ještě z deště

Prohlídla jsem si právě pár pěkných fotek nepěkných povodní. Vlny kalné vody, vzdálené šedavé nebe. Lidé s deštníky i bez, s foťáky i bez, mokrota všeobecná.

Zachytit tu skutečnost, která se právě děje. Nebo ji pustit po vodě. A mít ji schovanou na fotkách. Zároveň. A těšit se na teplé suché ponožky. Čaj a něco k němu. Nebo i do něho. Třeba med. Včelí pravý. Co dělají včely za deště? Spí? Povídají si? Čekají, asi.

Přejde to, jako vždycky. A vysvitne sluníčko a rozzáří se modré nebe a bude nás zas těšit kvetení. Voňavé jako růže i nevoňavé jako kopretiny.